Malé (velké!) radosti

22. ledna 2016 v 18:34 | Opti-Mystique |  Olomoucké chvilky
Původně se tento článek měl jmenovat "Level páté zkouškové", "Chci si lehnout a umřít" nebo "Hahahahaaa, ne". Ale všechno to bylo až příliš, no, depresivní, nemyslíte? Pokaždé, když jsem si říkala, že něco sepíši, tak to bylo plné zoufalství a blablasu, kterého se mi vždycky (nejen) během zkouškového nahromadí v hlavě více než dost.

Ale pak jsem se rozhodla, že to musí přestat. Protože tohle je přece moje páté zkouškové období a navíc tentokrát vypadá velmi úspěšně (před sebou mám poslední zkouškou, ochocho, jsem vážně boží, nějak se mi daří!), takže proč to všude zahlcovat něčím nepěkným? Proč se raději nevykecávat o něčem "oh wow lovely" a tak? Tohle je ten správný přístup! A i když celé dny trávím zahrabaná ve skriptách a učebnicích, tak si stejně dokážu najít kolem sebe malé (velké!) radosti, které rozhodně jsou skvělé a rozhodně stojí za to se s vámi o ně podělit! Přiznávám, občas je i pro mě obtížný úkol najít něco, pro co bych se naprosto nadchla a celá nadšená vám tu o tom vyprávěla. Ale tento článek spatřil světlo světa, takže to se mnou evidentně ještě nebude tak špatné. Doufám, že nějaké ty jiskřičky radosti vykřesu i ve vás, protože vždycky se tu přece najde něco, díky čemu se člověk může smát. (A to bych si zvláště já měla opakovat pořád a pořád dokola.)





Když si člověk potřebuje vyčistit hlavu a utřídit všechny ty zoufalé a rozlétané myšlenky, tak je na to podle mě nejlepší procházka do lesa. Případně prostě někam do přírody, mimo město, mimo lidi, mimo ruch. Já jsem jako svého průvodce jmenovala strejdu a to byl zázrak i prokletí zároveň. Vypadla jsem na čerstvý vzduch na hodně dlouho, na množství protoulaných kilometrů si také rozhodně nemůžu stěžovat, ale... Víte, ona je opravdu zima. A u babičky v lesích ještě větší. Takže když jsme se vrátili, tak jsem si poručila kotel čaje, uvelebila se u krbu a rozmrzávala několik hodin. Ale rozhodně to za to stálo! Strejda nám musel ukázat svá oblíbená místa - tam, kde bydlí rodinka jelení rodinka. A kde byli vypuštěni zubři do volné přírody. A kde hledají bukvice divočáci. A mnoho a mnoho dalších. Sluníčko, les, mrazivý a štiplavý vzduch. Stopy srnek ve sněhu a jejich dusot v dálce. Kopce a lesní cesty a pařezy a louky vysoké trávy, která mi sahala až nad hlavu. Zamrzlý rybík a chvilka strachu, když pod námi zapraskal led. Zvuk tekoucího potoku a kameny, které třeba mohly pamatovat základy nějaké pra-vesnice. Kdo potřebuje Aljašku a nespoutanou přírodu, když člověk chce, tak to všechno se dá nalézt i u nás!



Přelom kalendářního roku pro mě vždycky s sebou přináší jednu zapeklitou komplikaci - a to výměnu diáře. Ono je nejhorší, když se s tím jedním konkrétním sešitkem za těch dvanáct měsíců natolik sžijete, že pak skoro obrečíte, že jej musíte vyměnit. A pak se také stane, že váš vysněný diář v Česku neseženete a ze zahraničí by stál hrozné peníze, tak hledáte jen nějakou "alternativu" a poté, co si ji koupíte, tak ten vysněný tu najednou je k dostání. Jak si pak k tomu "náhradníkovi" jako mám vytvořit vztah? Přistoupila jsem k tomuto "problému", no, megalomansky, jak také jinak. :D Takže lepím a kreslím a vypisuji citáty a postupně si jej zútulňuji a přicházím mu na chuť. Jedná se o Paperblanks Laulima, 2016, formát asi A6, týdenní. Důležité pro mě bylo, že má vnitřní uspořádání přesně takové, jaké mi vyhovuje nejvíce (stejné mají i Moleskiny, tak třeba mi to konečně za rok vyjde!). A navíc i papír je kvalitní, takže se žádné fixky a gelovky a zvýrazňovače nepropíjí, takže můžu nadšeně kreslit a čmárat o to více. Kdyby vás zajímaly moje první lednové/diářové týdny trošku více zblízka, tak náhledy jsou rozklikávací, takže se třeba dozvíte, kdy jsem posílala peníze na nájem. :D (Haha, strašně užitečná informace, tak určitěěěě. :D)
A vůbec, diářování je už poslední měsíce mou velkou radostí, jak jsem již psala v článku věnovaném speciálně jim. A ani trošku mě to nepřechází, spíše naopak, moje závislost se stále stupňuje, ňach!




Nikdy jsem si o sobě nemyslela, že jsem materiálně založený člověk. Ale jak je po Vánocích, šílím z těch všech věcí do školy a kolem brigády a zařizování a dospěláckých věcí (haha, jako třeba inkaso, placení energií a nájmu nebo hysterické kontrolování, jestli už konečně přišlo ubytovací stipendium nebo jak na tom jsme skrze vracení daní :D) - a to se pak člověk nadchne z každé hlouposti. A když si ji může koupit/dostane, má ji fyzicky před sebou a může si to ošahat a tak, to je přece úžasné, ne? A tak tu dávno po svátcích piji z litrového hrníčku (co hrníček, kotel to je!) nejúžasnější vánoční čaj z IKEA. V noci se tulím k obrovskému plyšovému drakovi, případně schovávám obličej před okolními zraky za velké plyšové srdce. A neúnavně skáču kolem z radosti z triček s Mumínky ve slevě (to je prostě láska! ♥), z toho, jak mě mí blízcí znají (hrníček s Malým princem? Můj nový oblíbený!), že jsem našla ve schránce několik nádherných dopisů, že jsem vybarvila svou první stránku Antistresových omalovánek nebo z objevu, jak moc je skvělý nový notýsek (vlastně hned těch několik notýsků). A zvýrazňovače, ty jsou také skvělé, prostě nejvíc! Pak si člověk opravdu říká, jestli mi opravdu táhne na 22 a jestli ta rozepsaná bakalářka v počítači je opravdu moje. Ňach, ale vždyť všechny ty věci jsou tak úžasné a hodny jásotu, no ne? :D
(A to ani nezmiňuji to neutuchající nadšení z nové hudby, která se mi hromadí v počítači. Ááááách, tolik skvělého materiálu. Tolik skvělých nových desek. Tolik skvělých nových objevů!)
(A také to, jak jsem se nadchla do pročítání kuchařek a vaření a pečení!)

Takže si užívejte sněhu, dokud tu máme ještě "normální" cyklus ročních období.
(Hahaha, snažila jsem se fotit vločky. Mobilem. Hahaha, tak to spíše ne. :D )
A dávejte najevo nadšení z věcí, které vám přinášejí radost. Třeba si toho někdo všimne a ony se budou hromadit a hromadit a vaše radost se bude zvětšovat a zvětšovat až... no, štěstí, že člověk nemůže explodovat radostí. (Nebo může? Euhmpffff, ne, vyžeňme tu myšlenku z hlavy. Fujky fuj.) (Zkouškové fakt člověka nějak divně pokřivuje. Vidíte to?)
Takže tak.
(Konce článků mi fakt nejdou...)
Slunce v duši, radost v srdci a úsměv na tváři!


Opti-Mystique
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 22. ledna 2016 v 19:18 | Reagovat

Tak já se děsím toho, že za rok budu plnoletá, ale někdy se tak vůbec ale vůbec nechovám :D Ale radost se z maličkostí je krásné :)
Jinak držím ti palce u zkoušek, moje pololetní vysvědčení dopadlo hodně dobře, i když jsem na to učení vcelku kašlala :D

2 Eli Eli | Web | 22. ledna 2016 v 19:23 | Reagovat

Krásné fotky z procházky z lesa! :) Tato zima se mi moc líbí, je spousta slunečných a ne až tak mrazivých dní. Ten sníh se tak krásně třpytí... :)

A to mumínkové tričko NUTNĚ potřebuju! :D

3 Viollet Viollet | E-mail | Web | 22. ledna 2016 v 20:03 | Reagovat

Na Moleskiny bacha, jsou nebezpecne. Zaclo to jednim, ted jich mam hromadu a pripadam si jak magor. Ale je fajn vedet, ze nas, denikovych uchylu, je vic. :D

4 vitr71@seznam.cz vitr71@seznam.cz | 22. ledna 2016 v 23:03 | Reagovat

Ahoj
Přečteno, pak ještě jednou. A povedlo se Ti to, nějaké ty "jiskřičky radosti" si vykřesala. Máš pravdu, jsou potřebné. A drak je boží a ofina také :-) . Díky

5 Opica Opica | Web | 22. ledna 2016 v 23:12 | Reagovat

Level chci být zvířátko, jen se válet, jíst a spát... :D naprosto skvělý antidepresivní článek. Zimní les je fantastický, stejně jako fakt, že se ti daří a čeká tě poslední zkouška :)). Upřímně tu slibuju, že taky napíšu nějaký hezčí článek než ten poslední :D a nebudu kazit vlnu spokojenosti. Pro začátek jdu objednat barevné samolepky na dopisy!

6 Elis Elis | Web | 23. ledna 2016 v 11:23 | Reagovat

Takhle vytuněné diáře jsem vždy obdivovala :)

7 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 23. ledna 2016 v 21:09 | Reagovat

Já chci taky hrneček s Malým princem. :D Obecně bych nejradši vykoupila e-shop Knižní vesmír. :D
Gratuluju. ;)

Já se byla projít dneska, dopoledne v Ikee, odpoledne v lese. :D

8 M. M. | Web | 24. ledna 2016 v 13:58 | Reagovat

Umět se radovat z maličkostí, jako je hrneček, plyšák nebo procházka v lese, je, myslím, jedna z nejúžasnějších vlastností :-) Je to něco, co by žádný dospělý neměl zapomenout v dětství, protože pak bude jenom bručet a frfňat. Je krásné, že se ti to daří :-) Díky za moc milý článek.

9 tiernan-blair tiernan-blair | Web | 24. ledna 2016 v 22:18 | Reagovat

och, vždycky mě naplníš hromadou optimismu. :) Jsi jedna z mála, kdo to umí, víš to?

10 Bels Bels | E-mail | Web | 30. ledna 2016 v 16:25 | Reagovat

Lesy! Nejradši bych se v nich na pár hodin ztratila před celým světem. ♥

A diáře, deníčky, notýsky! Ty víš, jakou mám pro ně slabost a kéž bych se v nich dokázala tak skvěle vyřádit, jako to umíš ty.

A to tričko s Mumínky! Ach ach! ♥

11 Alice Alice | Web | 31. ledna 2016 v 9:09 | Reagovat

Ty diáře jsou dokonalé, to bych se tam koukala pořád, kdybych měla takový talent ;-)!

12 rionka rionka | Web | 3. února 2016 v 11:19 | Reagovat

máš super fotky. takové... cozy. home. atd. A díky za komentář, budu se těšit, co přinese únor :)

13 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 8. února 2016 v 13:22 | Reagovat

Jsem strašně ráda za vaše milé komentáře. Jsem ráda, když malé (velké!) radosti nevytváří úsměv na tváři jen mně, ale přeneseně i vám. Tak ať jich je stále více! Ňach! ♥

[2]: Kupovala jsem jej v povánočních výprodejích v Sinsay, třeba budeš mít štěstí a ještě jej tam někde ulovíš. ^^

14 Magdaléna Magdaléna | Web | 14. února 2016 v 20:51 | Reagovat

Jsme si trošku podobný. Taky jsem si vždycky myslela, že nejsem moc materiálně založená, ale když vidím, kolik hmotných blbostí mi udělá radost (a kolik za ně utratím, občas, ... :D ), tak...
Tvůj diář je naprosto boží, koukala jsem na ty fotky snad celou věčnost. Tu izolepu se smajlíkama mám mimochodem taky, ale ještě jsem jí nepoužila. Možná bych zas mohla udělat nějaký diářový článek :-)
A omalovánky mě začátkem roku teda taky dostaly... :-)
Jinak doufám, že už máš všechny zkoušky úspěšně za sebou, a pokud ano, tak gratuluji :-)

15 B. B. | Web | 20. února 2016 v 18:33 | Reagovat

Já se letos do toho diářování nějak nemůžu pořádně položit. Zato mě zase chytilo balení dárků :) Prima pozitivní článek :)Taky mi dělají radost knížky, tužky, bločky, mističky, korálky a podobné materiální drobnosti :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
..... Ti nejmilejší a mému blogovému srdci nejbližší :3
..... Daniel ♥ - Bels - Maglaiz - Viollet - Elwin - Opica - ansvarcova - Iris - Vlasta
.....
.
.