Třeťák přede mnou, státnice v nedohlednu

19. září 2015 v 13:34 | Opti-Mystique |  Olomoucké chvilky
Jako zkušený třeťák bych se měla jako klasicky těšit na vyplašené prváky, ale místo toho zažívám úplně to stejné, jako ti zelenáči. Měla bych suveréně kráčet chodbou a mávat na známé vyučující, že "Ahoj, mám kredity, prolezla jsem! Ale na přednášce mě nečekej, pivo už se točí!". V narvaných autobusech bych si měla sedat přednostně, protože já jsem tu pán, já jedu na důležitou akademickou schůzku něco řešit. Ale ne. Já se prvního dne vyučování bojím stejně jako ti, pro které je to všechno nové. Tohle je ta chvíle, kdy se mi začínají třást kolena. Už jen ta představa, že bych neprodlužovala a místo toho měla jen několik měsíců na bakalářku, o trošku více do státnic... Ach. Neděsí mě ten samotný stres okolo toho. Děsí mě ten fakt, že jsem už opravdu tak stará. Že titul se ke mně blíží. Že už tu mám jak dlouho po maturitě. Více než zbloudilý bílý vlas nebo nechuť se večer toulat mě na pocit stárnutí přivádí právě tohle. Jestli jsem si vysokou prodlužila studijní léta, tak i ty se mi pomalu vytrácí jako zbývající čas v přesýpacích hodinách. Samozřejmě, mám tu ještě ten rok navíc, pak snad magistra a doktorát, ale... Chápejte, jak já bych si to občas s těmi prváky nejraději prohodila! Místo toho mě jen čeká místo mezi vystresovanými spolužáky, kteří se střídají s těmi, kterým je to pro jistotu vlastně jedno. A já tam budu jen tak sedět, s mrakem zodpovědnosti nad sebou a cítit se nepatřičně. Možná to beru až moc vážně, zodpovědně. Možná si až příliš pouštím k tělu to, co zatím zní jen jako hudba budoucnosti. Možná, že se jen zbytečně stresuji. Ale... možná také ne.



Se začátkem školy je však spojená i jedna moc příjemná věc, ve které se opravdu vyžívám - nakupování milionu hloupostí v papírnictví a knihkupectví a tak. Tady z těch věcí mám opravdu radost - a tento rok to platilo dvojnásob. Kromě zásoby tužek, propisek, zvýrazňovačů a inkoustu jsem si také ještě užívala házení do košíku sad nálepek, barevných izolep, sponek, lepítek, barevných obálek a ano, dokonce i plastových obalů na sešity. Ty jsem nepoužívala snad od druháku na střední, ale letos jsem si je pořídila, protože jsem akčně sešity obalila do bílého papíru a ten by se asi pěkně brzy zašpinil. Chápejte, letos chci školu brát opravdu vážně a k tomu potřebuji nějakou motivaci - třeba pěkné sešity, ňach! Vždycky jsem nadšená, když už znám rozvrh a můžu si připravit všechna skripta do složek a pořadníků, rozdělit sešity, namyslet si systém výpisků a budoucího učení. Ano, nejspíše jsem expert v plánování, podtrhávání a rozřazování. A k tomuhle všemu je potřeba spousta potřeb z papírnictví, které musím mít stále u sebe - a proto tam pokaždé nechám spoustu peněz, škoda, že neexistují i věrnostní kartičky třeba do Koh-i-nooru. :D


Poslední prázdninový týden jsem strávila doma. Jako opravdu DOMA. Tam, kde jsem za poslední tři měsíce nebyla. V pokoji, který jsem přes deset let nazývala mým pokojem. A jak jsem tam tak seděla, rozhlížela se kolem po stěnách, knihovně, proležené posteli, kaktusech, tisíckrát předělávané nástěnce, s nohama na topení, jak jsem tu byla zvyklá sedět, hezky s čajem v oblíbeném domácím hrníčku a notebookem na vlastoručně přetíraném stole. A bylo to takové... zvláštní. Když jsem byla pryč, mamka mi z poliček utírala prach, ale už nevěděla, jak jsem tam měla dané věci, tak je jen naskládala do přepravky. A já tam nad němi seděla skloněná a najednou... také nevěděla. Přitom ještě dva roky zpátky každá z těch drobností měla své speciální místo přiřazené kvůli něčemu specifickému. A já tu teď nad tím přemýšlela a byla ztracená. Možná tohle je další známka dospělosti. Jak měsíce ubíhají, nekompromisně to směřuje k tomu, že už v Olomouci budu natrvalo, takže můj pokoj už nebude "můj" a já si domov budu tvořit někde jinde. Možná to bude znít dětinsky, ale bude mi smutno, když to tu budu opouštět. Naštěstí to stále ještě zachraňují přátelé, které tu ještě mám. Určitě znáte takové to, že "když přátelství překoná přechod ze střední na vysokou, tak už vydrží do konce života" - tak já jsem šťastná, že můžu napsat, že takových opravdových přátel několik mám. A každé z našich setkání je vždycky naplněné smíchem a štěstím.


Možná jste si všimli, že se tento blog trošičku pozměnil. Prohrabala jsem se ve starých článcích, některé zneviditelnila, některé upravila, jiné smazala s pocitem "že něco tak hrozného tu bylo volně přístupné???". Také jsem trošku přeorganizovala rubriky, aktualizovala menu, přidala fotku do profilového článku (fotila ji nejúžasnějí E., jen díky ní můžu být za jelena, který má na paroží modřínové šišky! ♥) a snažila se nějak osvěžit design. V létě jsem hodně o blogu a jeho budoucnosti přemýšlela, už delší dobu jsem se nutila do psaní a měla pocit, že je to zbytečné, už jsem z toho neměla radost a nějak mě to nenaplňovalo. A to jsem se rozhodla změnit, protože blog dlouhou dobu byl, a snad ještě i je a bude, mou velkou součástí. A proto jsem se uchýlila k těm změnám, některé jsou ještě přede mnou. To všechno jen proto, abych se tu zase cítila trochu přirozeněji a měla větší chuť psát. Nemyslím si, že to zase vrátím do starých kolejí, kdy jsem byla schopná zveřejnit několik článků do týdne - to ale ani nechci. Nezáleží mi totiž na množství článků nebo frekvenci, s jakou se tu budou objevovat. Stačí mi, když s nimi budu spokojená a budu se moci za ně bez výčitek postavit a říct, že jsem do nich dala všechno, co jsem mohla. Plánů do budoucna mám spoustu, takže se nemusíte bát, že bych s tím najednou sekla, nad tím jsem za celou dobu ani jednou nepřemýšlela. Takže se můžete těšit na něco nového, pár projektů mám rozpracovaných nemůžu se dočkat, až spatří světlo světa. To dlouho hledané nadšení je zase zpět!
(A velké dík patří slečnám Bels a Christiiince , které mi přinesly hodně motivace a nadšení. Pak také M.Phoenix za překlad blogové výzvy. A také milému, který musel dlouho poslouchat mé stěžování si na blogování obecně. :D)

Doufám, že se máte hezky a že si nenecháte nikým a ničím vzít dobrou náladu.
Slunce v duši, radost v srdci, plný hrnek čaje a ať se listí na stromech hezky barví do oranžova!
Opti-Mystique
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 19. září 2015 v 14:23 | Reagovat

Neodpustím si jedno dloubnutí: zodpovědnost a prodlužování studia s plány na to, že ještě chceš získat doktorát - lepší oxymorón jsem dlouho neslyšela.

2 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 19. září 2015 v 14:31 | Reagovat

[1]:: Zodpovědně prodlužuji, abych školu vůbec dokončila a daňoví poplatníci se nemusí bát, už při studování magisterského chci pracovat a zodpovědně odvádět státu zpět peníze, díky kterým jsem si zadarmo mohla prodloužit studium.
Jó, kdybych tu hezky byla 4 roky na bc, pak další maximální čas na mgr i doktorském, pak by to asi bylo vůči české ekonomice rozkošně NEzodpovědné, to chápu. :D

3 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 19. září 2015 v 14:37 | Reagovat

[2]: O ekonomice nebyla vůbec řeč. Znám lidi, kteří si vydělávají už od prváku bc. na svá studia (nijak neprodlužují a šli na VŠ řádně po maturitě v 18 letech). Osobně vnímám zodpovědnost tak, že člověk vše plní v řádných termínech, tedy 3 roky bc., 2 roky nmgr. a podobně.

4 Lisi Lisi | Web | 19. září 2015 v 14:45 | Reagovat

Když jsem byla před mgr stanicemi, tak jsem strašně moc záviděla těm všem vylekaným prvákům, že mají před sebou celých pět let a ne jen pár měsíců.

5 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 19. září 2015 v 14:49 | Reagovat

[3]: Ájo takhle. Já už přemýšlela nad státním dluhem a tak. Protože věřím, že spousta lidí by to mohla vytýkat z tohoto důvodu. :D
Než jsem nastoupila na VŠ, tak jsem také brala ty, kteří prodlužovali nebo po roce měnili školu za nezodpovědné lemply, kteří pro studium nedělali dost. Ale poté, co jsem tam, kde jsem, tak jsem zjistila, že občas je to nereálné a někdy je trošku toho času navíc potřeba. Takže uznávám, že zbabělé prodlužování může na jednu stranu vypadat zbaběle a tak.

6 Maglaiz Maglaiz | E-mail | Web | 19. září 2015 v 14:54 | Reagovat

[5]: Chápu. Osobně mám velkou úctu vůči lidem, co šli na technické obory, přesto mi přijde, že to studium je takto zařízeno na 3 roky, protože se to asi za ty tři roky dá zvládnout.
Odchody ze studia - nu, chápu to, rozumím tomu, někdo se prostě potřebuje najít, ale když odejde ze školy v letním semestru těsně před státnicemi, protože zjistil, že ho to vůbec nebaví a jde na pracák... mno pardón.

7 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 19. září 2015 v 15:08 | Reagovat

[6]: Jo, ono by to šlo za ty tři roky zvládnout. Jednak kdybych nebyla v prvním akreditovaném ročníku (po našich zkušenostech noví prváci budou mít o několik předmětů méně). A jednak (aby to nevypadalo, že jen kopu kolem sebe) kdybych tu zodpovědnost v sobě pěstovala už od prváku a né až teď. :D
A takové "odcházecí" případy jsou i u nás, nepochopitelné. Nebo třeba když někdo ví, že musí udělat předmět, aby ho pustili ke státnicím a nevyhodili ze školy - ale on se místo učení na to vykašle a spolehne se na štěstí. Smutné.

8 Illumináti Illumináti | Web | 19. září 2015 v 16:37 | Reagovat

wow
      such třeťák
                much státnice

   very starbucks

9 Leri Goodness Leri Goodness | E-mail | Web | 19. září 2015 v 17:27 | Reagovat

Mě čeká třeťák za rok a už teď mám z maturity obavy a dělám všechno proto, abych je mít nemusela. :-D I když, jak to tak bývá - nejvíce se obávají ti, kteří toho nejvíc vědí.

10 caladhiele caladhiele | 19. září 2015 v 20:29 | Reagovat

Článek jako na objednávku :-) Zítra jedu do Olomouce, taky mne čeká třeťák. Pěkně si vystihla ty pocity prváků vs. starších ročníků. Sestra jde do prváku, docela jí závidím. Ještě má iluze... :-D
Budu se těšit na tvé další články :-)

11 Elwin Elwin | E-mail | Web | 19. září 2015 v 20:43 | Reagovat

Stará? Zlato, mně bude za pár měsíců 25, letos začíná můj 6. rok na vysoký a čekaj mě taky státnice :D nejsi stará, jsi v nejlepším věku :D věř mi! Ale chápu tě... je to... je to děsivý, když si člověk uvědomí, jak moc to letí. Státnic se moc neboj, boj se zdravě, to je pud sebezáchovy, nepodceň učení a rozhodně to zvládneš. Měsíc stačí, je hnusnej, děsivej a bolí, ale stačí. Hlavně bakalářku piš. Jsou tu tací, co ji dají za 10 dní se 71 stranami a za A, ale to taky bolí :D to nedělej :D

Papííírnictvííííí! Naše lááááska! Potřeba plánovat, rozvrhovat a všechno  si promyslet a samozřejmě si slíbit, že letos, letos to fakt vezmem poctivě :D cítím se stejně, zlato :D

Jsem ráda, že s blogem nekončíš. Byla by to škoda. A tak ti přeju úspěšný začátek semestru, méně stresu a pevné nervy. A prostě ať se ti daří :*

12 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 19. září 2015 v 20:49 | Reagovat

Já jako druhák na střední jsem ty vystrašené prváky brala s pochopením, hlavně v těch našich šílených chodbách a systému učeben :D

13 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 19. září 2015 v 21:22 | Reagovat

To zvládneš. Ale chápu, že to stárnutí je zvláštní. Já jsem na osmiletém gymplu, letos ve kvintě, takže přesně v polovině. Čtyři roky za mnou, čtyři přede mnou. V primě jsou studentíci o dvě hlavy menší než já. Já jsem přece nebyla tak malá, já nevyrostla zas tolik! Co se to děje se světem?
Procházet staré články na blogu je občas fajn. Občas se aspoň zasměješ nebo pochválíš, když nic jiného. :)

14 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 19. září 2015 v 21:48 | Reagovat

Ne, prosím, neříkej, že se cítíš stará... :-(
Víš, že každý je tak starý, jak se cítí :-)
Já jsem si tuhle omylem otevřela sprcháč, co mi nevoní.
Podle mě to je sprcháč pro starý a tlustý ženský, k nim by ta vůně snad i seděla.
Úplně vidím ty dělnice z fabriky...
Starý čtyřicetiletý tlustý ženský...
A jen mi to problesklo hlavou, tak mi došlo, že sama jsem čtyřicetiletá ženská s nadváhou :-) Jen se na to až tak necítím :-)
Na čtyřicet jo, ale stará? Kdepak, já nejsem stará :-)
A Ty už vůbec ne :-)
Jen si tak možná, chvilku, připadáš :-)
To přejde :-)

15 fakynn fakynn | E-mail | Web | 20. září 2015 v 13:58 | Reagovat

No, vzhledem k tomu, že už jsem měla maturovat letos, ale díky změně školy budu až příští, tak jsem ráda, že si můžu ještě rok na víc užívat a tak nějak, i na střední si říkám "Ti prváci se tak mají, však oni nemusí přemýšlet nad odbornou maturitní práci, nad tím, z čeho budou maturovat nebo kam vůbec půjdou na školu, co se musí učit na přijímačky a jaký další věci k tomu musí dělat. Ti maj tři roky pohodičku a co já?"

Zbožňuju nakupovaní papírenských blbůstek, ale vzhledem k tomu, že do mého penálu, který jsem musela prostě mít, protože kytičky a kraječky, se vejdou 4 propisky, dvě tužky, tři zvýrazňovače, lepidlo a izolepa, tak moc nakupovat blbosti nemůžu a ono dobře, alespoň tolik neutratím, co si budeme povídat, ono to nestojí jen kačku.

Vždy jsem chtěla zažít takové to vrátit se do starého pokoje, kde mám staré fotky, věci a podobně, bohužel mám dva malé bratry a ještě menší byt, takže až se za dva roky odstěhuju, dej Bože ať na kolej!!! a ne na ubytovnu, páč budu makat v tescu, tak se akorát uvolní místo pro nejmenšího.

Máš úžasný vzhled, tvůj styl se mi líbí a co, vždyť já už jsem ti vlastně psala. :)

16 Elis Elis | Web | 20. září 2015 v 15:08 | Reagovat

Zcela tě chápu, také mířím do třeťáku a nevím z čeho mám mít dříve obavy, na bakalářku jsem za celé prázdniny ani nesáhla, jak jsem si mylně myslela, bojím se, že mě prodlužování také nemine. Jinak s těmi sešity souhlasím, letos si nějaké chci pořádně vytunit, ať aspoň "něco" pro to studium dělám.

17 Opica Opica | Web | 20. září 2015 v 15:15 | Reagovat

Ňaha, to bude přesně ono! Já se letos ještě směju prvákům od srdce, ale příští rok už to budou taky jenom nervový záškuby a tik v oku :D. To půjde, uvidíš, jen vydržet... S tou chutí blogovat jupí :D a fotka s parožím je bombastická. Opti, kde kupuješ barevné izolepy? Já koukala na washi pásky a spol. přes internet, ale byla bych radši, kdybych si je nemusela posílat poštou z Prahy...

18 Fibian Fibian | Web | 21. září 2015 v 15:15 | Reagovat

Až bude po všem (po státnicích), budeš mít pocit prázdnoty :D

19 Bels Bels | E-mail | Web | 21. září 2015 v 19:59 | Reagovat

Před pár dny jsem byla v papíráku a hrozně dlouho jsem si tam všechno prohlížela a plánovala, co budu dělat s tím, co si koupím :D Nakonec jsem toho koupila málo, ale zato samé dobré využitelné věci :3
No a co se týče stárnutí, nade mnou už se vyjádřilo dost blogerů, takže... já jsem ještě o krapítek starší než ty, myslím.... :D Tak tichučko! :D

20 Barča Barča | Web | 26. září 2015 v 14:55 | Reagovat

Přeju hodně studijních úspěchů! Ty to určitě zvládneš... takže NO STRESS! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
..... Ti nejmilejší a mému blogovému srdci nejbližší :3
..... Daniel ♥ - Bels - Maglaiz - Viollet - Elwin - Opica - ansvarcova - Iris - Vlasta
.....
.
.