O myšlenkách

10. března 2015 v 9:25 | Opti-Mystique |  Něco kresleného
Nemám ráda, když chci o něčem psát, v hlavě mám opravdu dobrou myšlenku, něco co dává smysl, propojené všechny souvislosti a návaznosti... A pak to samozřejmě zapomenu. A nejen ty detaily, ale klidně úplně celý koncept. Hlava vyklizená jako po jarním úklidu. Myšlenky jako takové jsou opravdu velmi záludné - motají se, zašmodrchávají, mění barvu, schovávají se... A přitom občas zaujímají tak důležité místo! Alespoň u mě to funguje tak, že i kdejaká hloupost se mi může nekontrolovatelně usídlit v nějaké skulině, klíčit... a pak způsobit nějakou katastrofu tím, že ovlivní něco naprosto nečekaného. Je jen dobře, že se většinu času schovávají v mé hlavě, že na ně někdo nevidí. A u některých je ještě lepší, že se ukrývají natolik dobře, že na ně nevidím ani já. Teda, je pravda, že těm nejbližším poodhaluji jejich velikánskou část, ale nikdy to přece nemůže být všechno, no ne? Myšlenky jsou jen naše, máme právo si je ochranitelsky (a trošičku sobecky) zachumlávat pdo sebe a nikomu nedovolit se k nim ani na kousíček přiblížit. Je jen na nás, které vypustíme do světa na dobrodružnou cestu, aby něco změnily, a které navždy zůstanou skryté ve stínu. A pak jsou tu ty chvíle, kdy proud myšlenek nedokáži ani já zastavit a bohužel se samovolně dostávají ven... a já pak plácám, plácám, plácám, nejen slova, ale i sama se v té situaci plácám jako ryba na suchu. Bohužel jsou případy, kdy až příliš.


Takže drobným heslem by mohlo být poupravené jedno z mých novoročních předsevzetí: "Více mluvit, když je to třeba. Mlčet, když slova vše jen pokazí. Více mluvit, když to může něco pozitivně změnit. Mlčet, když myšlenky můžou jen ublížit." Takhle je to správně, takhle by to mělo být. A tolik by také k tomuto tématu mohlo stačit, každý si z toho vemte to, co uznáte za vhodné.

Jen to nejlepší a s úsměvem stále na tváři,
Opti-Mystique
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Songless Songless | 10. března 2015 v 12:16 | Reagovat

Ač je mi jasné, že píšeš o něčem docela jiném, tak přesně tohle zažívám u každé zkoušky :-) Pěkná úvaha.

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 10. března 2015 v 12:30 | Reagovat

Pěkně napsané. Já mám v hlavě tolik myšlenek, že kdybych je nevypsala do mého záznamníků všech výplodů z mozku, tak bych asi večer neusnula. Běžně se mi stává, že mi najednou z ničeho nic přijde do myšlenek jedna rýmová dvojice, která se ve finále stane třeba posledním, nebo naopak prvním souvětím, po napsání básně, u které nikdy dopředu nevím, o čem bude...zní to asi podivně, ale takhle píšu vždy, například i úvahy, co se "zvrtnou" v změť nepořádku, který vyklopím čtenářům z mé mozkovny na talíř.

3 Večerda Večerda | Web | 10. března 2015 v 18:03 | Reagovat

Každopádně tahle myšlenka neutekla a je velice dobře napsaná! Mně se zase stává, že často se zaměřím na jediný detail a utopím se v myšlenkách. Někdy se ale povede vrátit se na začátek ( většinou to však musí být za pomoci někoho). A další myšlenky, které mi utíkají, jsou ty, které vyslovím. Nevím, co se s nimi děje, ale prostě mizí.

4 christiiinka christiiinka | Web | 17. března 2015 v 11:24 | Reagovat

To závěrečné heslo je naprosto výstižné, mám pocit, že bych si ho měla napsat nad postel :-). A taky často přemýšlím tak, že píšu v hlavě články. Jsou hotové rychlostí světla, plné zajímavých myšlenek a já si pomalu gratuluju k tomu, jak to všechno pěkně zapadá a zní. Jenže pak sednu k notebooku a kde nic, tu nic, velké prázdno. Většina nápadů je pryč a já marně dumám nad tím, co jsem tím vlastně chtěla říct...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
..... Ti nejmilejší a mému blogovému srdci nejbližší :3
..... Daniel ♥ - Bels - Maglaiz - Viollet - Elwin - Opica - ansvarcova - Iris - Vlasta
.....
.
.