Boj s démony

8. září 2014 v 22:41 | Opti-Mystique |  Něco kresleného
Každý má nějaké své démony, ať už je nazývá takto nebo má pro ně své vlastní pojmenování. Příšerky pod postelí, kostlivci ve skříni, stíny v duši, v hlavě, niterné slabosti. Myslím si, že tu není nikdo, kdo by opravdu nevěděl, o čem to mluvím. Může se jednat o špatné vzpomínky, zkušenosti, zbytky něčeho, co jsme se pokoušeli vymazat, ale selhali jsme. Nebo to naopak může být něco čerstvého, bolestného, co nás provází, drží se jako klíště a my to sebou všude taháme jako vězeňskou kouli. Věci, o kterých nedokážeme mluvit, aniž by se nám začal třást hlas a oči slzet. A když to nazvu úplně jednoduše, pak by to mohl být strach. Jeden ze základních faktorů celého lidstva.

Ani já nejsem tam silná, jak bych se mohla na první chvíli zdát. Mám své démony, kteří jsou ukrytí uvnitř mě. Dokázala jsem je přesně pojmenovat až teprve nedávno, jsou to potvůrky zákeřné. Jsou chvíle, kdy se ve vlastní hlavě necítím bezpečně, kdy jsou tam se mnou, našeptávají nehezké věci, kterým já bohužel občas i uvěřím a pak už je všechno jen špatně. Jsou zlotřilí, mají své zbraně, dokáží mě zasáhnout na těch nejcitlivějších místech a stačí jim opravdu málo, většinou jen ty nejnepatrnější a nejneuvěřitelnější drobnosti, aby se zrodili z ničeho a najednou nabrali tolik síly, že se před nimi musím schovávat.

Ale nebojte se, není to se mnou tak hrozné, mám své metody. Někdo něco takového řeší psychiatrickou léčbou a léky, jiní hledají všude možně, kde se jen dá. Já se snažím být hlavně silná, obklopovat se lidmi, na kterých mi záleží, neustále se nějak zaměstnávat, aby mysl neměla šanci na volnou působnost, zamotávání všeho a overthinking. A když už démoni začnou vykukovat růžky a snažit se mě oslabit, jen tak je nenechám, nasadím obranný mód, vypisuji se do deníku, kreslím, všechno se snažím zaspat. Žel bohu, ani to se vždycky nepodaří, občas už je toho i na mě moc, setrvačník selže a já pak vyšlu do světa několik depresivních tweetů, najdu na we♥it nějaké depresivní obárzky, zkazím náladu pár lidem, zklamu a vyděsím všechny i samu sebe (což možná činím i tímto článkem) a utápím se sama ve své méněcennosti, nepotřebnosti a zbytečnosti, ubrečený obličej schovaný v polštáři. Možná chvíle, kdy bych měla volat o pomoc. Ale já a něco takového? Notaaak, za koho mě máte. Tím bych přece ještě více odhalila svou slabou stránku, naivitu, zranitelnost.

Samozřejmě, nejhorší jsou osamělé večery a noci. Tma je všude kolem, jsem unavená, oslabená. Nikdo se mi pak nesmí divit, že chodím spát před desátou, pak už je to krizové. Hezky spát, zaspat všechno. Není na tom nic těžké, ale někdy ani tohle nejde… a pak vzniká spousta obrázků a neodeslaných dopisů a zpovědí, které končí zmačkané a roztrhané v koši. Ale co nás nezabije, to nás posílí. Z toho je třeba si vzít příklad. A já už nejsem tak vystrašená. Sice je celý můj systém velmi křehký a na první pohled snadno napadnutelný, ale… co byste chtěli. Jsem v tomto začátečník. A vůbec, kdo by jen ani ne rok zpátky řekl, že budu natolik slabá, aby mě mohlo někdy trápit něco takového? Možná je tohle známka dospělosti, stále s něčím bojovat, stále se o někoho/něco/sebe strachovat?

A protože občas najde i něco, co nevyhodím, tak tady je příspěvek z dnešního večera a noci.


(Hehe, i tento článek byl psán v noci, po kouskách několik dní.)
Vlastně o něm měl být tento článek, né o těch předchozích řečech...
Nový skicák, tuš, Animé a nějaké to červené víno. Původně to mělo být barevné, ale co už.

Opti-Mystique

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Aerosol Aerosol | Web | 8. září 2014 v 23:16 | Reagovat

Ako vravíš - démoni zrejme občas navštívia každého, mňa nevynímajúc. Je však dobré počuť (čítať), že sa ti prevažne darí ich vyhnať a umlčať :) Asi to už tak bude, že démoni patria k životu, ale známkou dospelosti je odhodlanie nájsť vždy znovu a znovu spôsob, ako nad nimi boj vyhrať.
Pekne si to opísala, musela som nad článkom súhlasne pokyvkávať hlavou, a aj obrázok sa ti podaril :) Možno by som mala skúsiť vziať si z teba príklad a posnažiť sa zabiť démonov ceruzkou/perom/farbičkami...
Drž sa a bojuj naďalej :)

2 Bels Bels | E-mail | Web | 9. září 2014 v 10:02 | Reagovat

Ze strachu či deprese vždy vznikají ta nejcitlivější díla :3
Snad démoni zalezou a nebudou otravovat, svět tě potřebuje veselou a spokojenou a hlavně taková potřebuješ být ty sama. Svět je růžový a lítaj v něm zářiví třpytiví motýlci :)

3 womm womm | E-mail | Web | 9. září 2014 v 16:30 | Reagovat

Veľmí pekne spísané + ten artwork k tomu ... celkovo super. Nechávam 5 hviezd. Ou a ešte prekrásny layout. Ten ma dostal hneď po načítaní stránky.
Démonom treba jednu vraziť medzi oči a oni potom dajú pokoj :P

4 Dottie Dottie | 9. září 2014 v 18:09 | Reagovat

Já mívám něco podobného, pak se rozbrečím už jenom když je řeč o nějaké smrtelné nemoci nebo válce, která se k nám nejspíš nedostane, a i když to vím, tak tomu nechci věřit :(
Ale píšeš nádherné články :))

5 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 13. září 2014 v 16:58 | Reagovat

Mým démonem je minulost a černý svědomí. Moc o tom nemluvím a když už, tak jen proto, abych poučila ostatní, aby se nepouštěli do těch krajin, kam jsem zašla já. Dá se s tím žít. Dá se žít s vědomím, že jsi aspoň poučená a nikdy se nic v tomhle směru nestane. A pak na sebe nebudu muset bejt nasraná. Možná někdy.

6 CrazyJull CrazyJull | Web | 4. října 2014 v 18:03 | Reagovat

Naprosto souhlasím. Já mám spoustu démonů, ale vyjmenovávat je nebudu. To je jedno z mých mála tajemství, které chci udržet. Pak bych mohla být zranitelnější.
Jinak na tohle mám někde uložený naprosto úžasný citát. :3
-CrazyJull

7 devoy devoy | Web | 5. listopadu 2014 v 20:26 | Reagovat

Já mám místo démonů všudypřítomný hlas v mé hlavě, který neumí lhát. A právě s ním bojuju. Srovnat se s pravdou, kterou mi furt našeptává a nemůžu jí uniknout je někdy hrozně těžký. Ještě nemám nějaký zastavovací mechanismus při overthinking, kdy by se po jednom kolečku přestal otáčet.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
..... Ti nejmilejší a mému blogovému srdci nejbližší :3
..... Daniel ♥ - Bels - Maglaiz - Viollet - Elwin - Opica - ansvarcova - Iris - Vlasta
.....
.
.