UMK 3 - 22.-26.2.2013

26. února 2013 v 21:50 | Opti-Mystique |  Z akcí
Něco málo o mém výletu na druhou stranu republiky, který jsem uskutečnila, abych byla několik dní součástí simulace regulérní vysoké školy. A můžu vás ujistit, že přechozích pár dní mi bude dodávat energii ještě na hodně dlouhou dobu :)
Takže, co je to vlastně UMK? Zkratka pro Univerzitu Mikuláše Koperníka, o níž se dozvíte spoustu informací na jejích internetových stránkách - < http://univerzita.gmk.cz/cz/ >. Na třetí ročník tohoto projektu pod záštitou Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci jsem se dostala vlastně úplně náhodou, nemít tip od kamaráda (díky ti za to, Sněhurko :D :D :D) , tak o tom ani nevím - a to by byla rozhodně škoda. Mít možnost si během pár dní vyzkoušet vysokou se vším všudy? Imatrikulace, přednášky, zkoušky, promoce... Na první pohled to zní docela jako nějaké sci-fi, že? Ale ono to funguje! A navíc ve společnosti fajn lidí (teda, ze začátku jsem z tohoto bodu měla strach :D Já a lidi. Ale dopadlo to více než dobře.), odpočinout si od běžného života, dozvědět se něco nového. Jasná volba.

↑ Cesta vlakem...

PÁTEK 22.2.
Hned pátek byl pro mě trochu náročný. Musela jsem jít do školy si napsat písemku, v zimě s velkým batohem cestovat kdesi na druhý konec republiky (sníh a České dráhy není zrovna ideální kombinace), šílené bloudění v cizím městě, kde jsem se musela ptát na cestu každých pár stovek metrů... Ale po nalezení školy vše nějak zapadlo do správných míst a vše už klapalo více než dobře. Ubytování se, seznámení se se spolubydlící (se kterou jsem si sedla více, než jsem čekala... euhmpf. Blik-cvak-příjem, Káááájo, co ten obrázek? :D), v miniseznamovačce si vysoutěžila toaleťák (myšleno naprosto vážně, skvělá motivace pro něco takového - zvlášť, když z pokojů nějakou černou magií veškeré role zmizí...! :D) a při imatrikulaci se natvrdo stala studentíkem.
A víte co? Konečně jsem viděla první díl Hry o trůny :D Havrani :3

↑ Čaj, moje jediná záchrana... !

SOBOTA 23.2.
Až dnes začal tvrdý vysokoškolský režim - a také první semestr. Euhmpf. Vstávání. Proč.
Ale čajeeee. Byla tam rychlovarná konvice, já mohla fungovat!
Jako hned první přednášku jsem si navolila Přesvědčování - 3 kredity vlastně zadarmo :) A hlavně naprosto geniální věc. Hned se na reklamy dívám jinak, oni ti jejich tvůrci na to jdou vážně chytře ^^ Mě teďka už jen tak neobalamutí...
V dalším bloku jsem očekávala první medicínskou jobovku - Zobrazovací systémy v lékařství, 4 kredity, hodně zákeřný předmět, který mnoha medikům nedá spát. A naprosto splnil má očekávání - dozvěděla jsem se přesně to, v co jsem doufala... A prostě, huuu. Skvělé. Třeba mi to pomůže... jednou...
(A taky objevení hesla na WiFi :3 Nedokážete si představit, jak to zlepší den :D )
A po obědě bez přestávky hned další nálož medicínského zaměření - Základy ošetřovatelství v chirurgii, 5 kreditů, hodně obtížná věc. Spousta pojmů, složitých názvů, nových věcí a postupů, o kterých jsem vlastně neměla ani ponětí. Ale teď už mám! Hehe, troufnu si říct, že to bylo nejlíp popsaných 5 stránek z celého UMK, hrozně mě to bavilo.
A poslední přednáška v tomto semestru, hodně odpoledne, s minimální energií, s obrovskou náloží fyziky... ehm, Mikroskopie, 4 kredity. Nejtěžší oříšek a můj největší strašák. Za těch 100 minut jsem zírala, psala, až se mi kouřilo od propisky a snažila si to nějak srovnat v hlavě, což nebylo zrovna jednoduché. Fyzika, čočky, poslouchalo se to skvěle, ale učit se na zkoušku.... :D (Kdybych si místo toho vzala Přímou volbu prezidenta, tak bych si možná hodně ulehčila... ale asi by to zase byla nuda, ne? ^^)
Večer jsem se usídlila ve velkém vestibulu školy (jedno z mála míst, kde mi telefon chytal WiFi) a pokoušela se do hlavy dostat jak věci z celého dne, tak i maturitní otázky do normální školy. Hrozně mě fascinovalo, jak kolem vždycky někdo prošel, zastavil se, prohodil pár slov, posadil se nebo šel dál. Taková příjemná komunikace, tohle se mi líbilo, člověk si tak povykládá i s lidma, do kterých by to neřekl. A hodina tělocviku, volejbal. Já, malý človíček s křehkými prsty, hromada vysokých osob mužského pohlaví a síť hrozitáááánsky vysoko. Já jsem se bavila a dokonce jsem i přežila :D

↑ Ze zrcadla ve skříni se na mě celou dobu koukal klaun. PARANOIA.

NEDĚLE 24.2.
První zkouškové. Euhmpf. Největší vysílání S.O.S kódů byla samozřejmě Mikroskopie, ale ta mě čekala až odpoledne. Jako první jsem si odbyla ty dva medicínské - zobrazovací systémy se mi povedly napsat hrozně dobře a v ošetřovatelství jsem vykládala o předoperačních ošetřeních. Někdo mě asi nebude chápat, ale já jsem se u toho bavila ^^
(Hehe a obojí za A. Plus kolkovium za předsvědčování.)
Ale mikroskopie. Ten zakletý bludný kořen. Mé chápací vlastnosti se projevily přesně tak, jak jsem očekávala. Takže D - ale prošla jsem tím :D (Ovšem ne na dlouho...)
Odpolední VIP přednáška byla... zvláštní. Newtonovské kapaliny v podání paní RNDr. R. Holubové, CSc. Ze začátku jsem měla snahu vnímat, ale bylo tam až moc, ehm, vzorečků, ehm, fyziky, ehm, ztrácela jsem se. Ale od tématu jsem neodbočila příliš, kreslila jsem si maják a plachetnici ^^ Ale inteligentní plastelína a škrob byly super :)
Studentská konference byla taky super, respekt ke kolegům studentům, kteří dokázali něco přednášet! Mně by se asi rozklepala kolena a nic by z toho nebylo :D
Večer jsem se se spolubydlící přesunula, jak velí novodobý reflex, za WiFi do vestibulu, četly si, povídaly si a tak nějak relaxovaly. Ovšem perlička, proč to sem vůbec zmiňuji (Tome, teď přichází tvoje chvilka slávy :D), byla jsem asi považována za důvěryhodného člověka a měla možnost si osahat iPad s ukousnutým jabkem ^^ Byla mi propůjčena tato superdrahá věc bez dozoru, já nic nerozbila a, hehe, konečně jsem se mohla nějak víc spojit s reálným světem. Já jako důvěryhodný člověk, zajímavá přestava. Ovšem chvilka nadšení netrvala dlouho, jako blesk z čistého nebe se mi naskytla možnost opravné zkoušky z Mikroskopie. Ano. Opět ONA přichází na scénu. A ejhle, během asi dvou hodin jsem si do hlavy nacpala další kvantum věcí a... s-odřenýma-a-téměř-uříznutýma-ušima se oprava povedla. Ovšem mám zakázáno sestavovat jakýkoliv mikroskop ^^ Takže další A a neposkvrněné skore za první semestr...

↑ Úplně nejvíc stylový Pikaču na iPadu na nějaké super-fyzikální aplikaci :D

PONDĚLÍ 25.22
Nový semestr, nové výzvy, nové možnosti na vstřebávání informací. A čočka (tottakai že ne ta skleněná ze včerejší mikroskopie, ale jídlo :D). Ta dnes měla ovládnout úplně všechno.
Čaj a jako první na scénu přichází Tradiční řemesla a jejich význam pro život, pouze 2 kredity, ale takové okouzlení, inspirace, motivace a nadchnutí pro věc, že se mi myšlenky z tohoto semináře ještě dlouho budou povalovat v hlavě.
,,Talent není tak důležitý jako pečlivá práce a píle." - Honza Křivonožka
Nějak jsem dostala silnou chuť si uplést a ušít si tašku ^^ Snad o víkendu nebo někdy, když budu mít trošičku času...
A pod vlivem tohoto rána jsem byla schopná se naprosto nadchnout i pro Kapitoly z analytické filosofie, 5 kreditů. Úplně za začátku to měl být předmět, kterého jsem se nejvíc děsila. Filosofie a matika, euhmpf. A dopadlo to celé jinak. Opět tolik myšlenek, které dávají a zároveň nedávají smysl, zajímavích věcí, o kterých by se hodilo vyhledat si něco víc.
Před poslední kreditovou přednáškou nás ještě čekala druhá z VIP přednášek, tentokrát o Fyzikální chemii od paní Ing. K. Stejskalové, CSc. Byla dle mého názoru zábavněji pojatá než ta první, ale moc jsem si neodnesla. Nebo vlastně jo, Heyrovský byl geniální člověk a úředníci na patentním úřadě to nemají v hlavě v pořádku, tak.
Jako poslední přednášku z celého UMK jsem si určila Histologický exkurz, 4 kredity, opět moje zamilovaná biologie. Nic zásadně nového jsem se nedozvěděla, hlavně díky tomu, že jsem si něco podobného hledala nedávno k MO do biologie - ale histologie sama o sobě je tak krásná, že bych si o ní nechala povídat stále dokola a vůbec by mi to nevadilo :)
Večer jsem si vybrala svoji akční chvilku a zapojila se do deskových her, takové Ghost Stories nebo King of Tokyo jsou neuvěřitelné deskovky, jakmile je někde uvidím, tak budu kupovat ^^ A prý existuje 3D Ubongo, máte s tím někdo nějaké zkušenosti?
Při snaze si nějak vecpat ve vestibulu do hlavy tu filosofii se kolem mého stolu uskupil nějaký hlouček lidí (úžasná sociologická věc, přijde jeden člověk, další, další, další, skvělé interakce :) člověk si najednou připadá jako hrozně společenský a oblíbený :D) a ono to stejně už nemělo cenu. A úplně už v pozdní večer byl takový hodnotící brífing tohoto ročníku. Je mi hrozně líto, že už příští rok jdu na vysokou, takže se pravdepodobně dalšího ročníku nebudu moci zúčastnit, tolik mě to štve! ... Každopádně nevinné diskutování o plusech a mínusech se zvrtlo v hloučkové konverzace trvající až do jedné do rána :D Ale našla jsem kudrnatou spřízněnou duši, nadopovaná kafem si celá nadšená vyprávěla o přírodě, Zrní, čajích, Finsku, alternativních způsobech života, řemeslech a... euhmpf. Neuvěřitelné. Už nutně potřebuji jaro! Uvařila si další zelený čaj, seděla někdy do dvou, do tří do rána na chodbě, učila se a lakovala si nehty.
A co s tou čočkou? Dozvíte se brzy.

↑ Já zmiňovala něco o čmárání, že? O:)

ÚTERÝ 26.2.
Po spánku trvajícím asi 4 hodiny jsem se naprosto rozlámaná vypotácela na snídani a... koupila si kafe a nepozřela jediné sousto. Čočka. Asi. Nebo něco jiného zákeřného, možná nějaký duch schovaný v děsivých šachtách na záchodech. Obsadil mi žaludek a já opět měla možnost obejvit kouzlo živočišného uhlí. (Euhmpf, říkala jsem, že si najdu toho, kdo ho vymyslel a na jeho hrob položím květiny - a pokud ještě žije, tak mu pošlu dárkový koš ^^ ). A balení věcí - aneb vem všechno tvoje oblečení, co se válí kolem, a hoď ho do batohu. Ovšem ani fáze zelenosti mi nezabránila si nahrabat další Áčka ve zkouškách. Hehe. Teď se tomu směju, ale ještě dneska dopoledne... Nuže, podnikatelský úkol do řemesel bude splněn až nastane pro nás osobně ten správný čas, test z histologie byl... podivný (naštěstí těsně za A, ale také to bylo docela těsné...) a vykládání o Analytické filosofii bylo jen třešnička na dortu.
Sečteno podtrženo, odrovnala jsem sama sebe zjištěním, že mi vychází průměr 1,0. Euhmpf.
Oběd jsem vynechala, v pauzách pletla náramek pro Taychi ^^, chytala WiFi a čekala na promoci. Hehe, v necelých 19 mít svoji vlastní promoci, super! :D Červený diplom a za skvělý prospěch jsem dokonce dostala univerzitní tričko - to se tu teď na mě kouká z postele, zadní stranu má zaplněnou podpisy, asi čeká, až je pořádně zažehlím, abych si ho mohla zítra vzít do školy :) ... a vlastně, proč se tu otravovat s maturitou, když jsem odpromovaný studentík? :D Kéž by to tak šlo... ^^
Loučení. Euhmpf. To bylo vyloženě několik hodin objímání. Aneb ten další sociologický jev a pocit, že objímáš člověka, kterého znáš několik dní a přijde ti to naprosto normální. Vrány k vránám sedají. Teda, spíš havrani :D (Interní vtípek, zásadně posíláme havrany :D a o ehm, bílých a černých vránách vím asi všechno :D) Každopádně samozřejmě vstřebávám, že jsem si opět zvykla na kolektiv lidí, ze kterého většinu už v životě nemusím vidět. ...ale cesty osudu jsou nevyzpytatelné, zvlášť u některých doufám, že to bude pořádně zamotané a já budu mít šanci se tím chuchvalcem provázkům probírat :)
Cesta domů, málem přejetí vlastní stanice a mega moc moc moc zmatky (nestihla jsem se rozloučit, v kupé nechala sušenky a určitě milion dalších věcí, o kterých nevím) a nadšení z vlastní postele.



Je velice, velice těžké se zase přizpůsobit běžnému režimu mezi lidmi, které bych občas velice ráda vyměnila za některé z Bílovce. Učení se do normálního hodin, které trvají 45 minut a ne 100. Nestíhání snídání, nepravidelné stravování, žádní zombíci, žádné tajemné přístroje a dráty přilepené ke zdím pokojů, teď už jen vlastní problémy, realita.

Ale nechtěla bych tímto pesimistickým závěrem shodit celý článek - a vlastně bych to ani nedokázala. Ještě stále jsem naplěná euforií a počítám s tím, že mi nějakou tu dobu vydrží, takže díky ní se budu moci povznést na všechno kolem a bude to fajn :) Tralala. (A když to nevyjde, v pátek se jede na Animé!)
Tak nějak tuším (hehe), že tohle snad budou číst organizátoři takže - děkuji. A velký respekt. Ani nevíte, jak moc jsem za těch posledních pár dní ráda, přinesly mi toho vážně hodně a veškerou chválu si zasloužíte hlavně vy. Děkuji.

Opti-Mystique
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 es ef es ef | Web | 26. února 2013 v 22:03 | Reagovat

Hry o trůny chci taky co nejdřív vidět :)
A taky zbožňuju čaje.

2 jedno-z-tvých-milovaných-dvojčat jedno-z-tvých-milovaných-dvojčat | Web | 26. února 2013 v 23:14 | Reagovat

och (inteligentnější komentář čekej zítra) :D

3 Marienka Marienka | Web | 1. března 2013 v 21:28 | Reagovat

Muselo to byť ozaj super! Kebyže niečo také existuje na Slovensku, a keby som o tom vedela minulý rok, určite by som sa zapojila. Nuž, naostro je to predsalen trošku iné, ale mne osobne sa vysokoškolský systém páči oveľa viac ako stredoškolský. Prajem veľa šťastia pri výbere školy a samozrejme aj pri maturite (formalite :-P :-D) :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
..... Ti nejmilejší a mému blogovému srdci nejbližší :3
..... Daniel ♥ - Bels - Maglaiz - Viollet - Elwin - Opica - ansvarcova - Iris - Vlasta
.....
.
.