Roztodivné blues

8. září 2011 v 18:42 | Opti-Mystique |  Něco psaného
Občas přijde nálada, kterou si člověk nevybere. A bohužel ani nijak nezavolá.
Třeba dneska. Začalo to velice vtipně. Psala jsem na skupinovém chatu a nakonec jsem začala odpovídat jenom ve verších. A na konec různě obměněnou frází "a tak si zpívám své blueees". No nakonec se to trochu zvrtlo a já už takhle začala psát mé úžasné Sábě (Jo, musím trošku porušit anonymitu, protože jinak by mi to nesedělo do blues :D), která ode mě chtěla slyšet nějaké rady. Nejspíš musela šílet. A za to se samozřejmě omlouvám.
Ale myslím si, že tak všeobecně je to zajímavé dílo. Takže, ač neznáte okolnosti, stejně vám sem mé odpovědi zveřejním.
To abyste si taky začali zpívat nějaké tu blues... a nemusí být smutné ;)
A samozřejmě je dlooouhé... takže vám ho hodím pod perex :)


Zdravím má Sábo rozmilá.
Co bys jen potřebovala?
Poradím, pomůžu, zachráním
každé neštěstí v dobro obrátím.
Problémy vyřeším, chlapa vyberu - mám dobrý vkus
a právě proto zpívám své smutné blueees...

Milostné rozhovory, to problém bývá,
čas se jimi rozhodně neplýtvá.
Já bych řekla, že on by se měl ozvat
a jako první schůzku zosnovat.
Ty odpovědět musíš ne či ano,
to podle toho, zda se srdce ozvalo.
Ač nevím, kdo to je, rozhodně to s ním zkus
abych mohla zpívat zamilovaná blues...

Nevíš, jak těžké je napsat básničku
a poradit ti aspoň trošičku.
Jak všechny myšlenky narvat do verše,
snad jen mozek neselže.
A ty čti mé sloky vážně
bez jakékoliv bázně.
Snad jen smím se ptát?
Nemám se tvých odpovědí bát?
A co jen za chlapce to může být,
co se tě pokouší okouzlit?
Nechci být žádný opruz,
jen si zpívám to své blues.

Ooooo ! To je nádherné !
A najít verš tak velmi těžké !
Má u mě chlapec mále plus,
že ozval se a já o něm zpívám tohle blues...

Dnes ze mě nedostaneš nic kloudného,
respektive nic nerýmovaného.
Nejspíš se ptáš, proč proč proč?
A já jen říkám, na rande pravou nohou vykroč.
Snad jako já a blues budete sladěni,
a mně na čochu následně jako pár představeni,
doufám, že je to pořádný kus,
když tu už o něm zpívám tohle blues...

Jsem ráda, že chápeš mé chyby,
různé překlepy a zvláštní divy.
Na čochu to roztočíme,
naše sukně zavlníme.
Počkat, já jdu v kalhotách!
Pod sukni by vítr táh.
Už mě vážně nebaví,
tohle divné rýmovaní.
Slova už mi dochází,
smysl z veršů odchází.
Už je to fakt plné hrůz,
tak takhle končí to mé blues....

.... a už jdu psát normálně
a nebo snad ne?
Proč najednou mlčíš?
Snad pod stolem se krčíš?
Neboj, já s tím přestanu,
tvář si jenom prolisknu,
ukousnu si rohlíku kus,
abych si ucpala pusu a nemohla zpívat tohle blues.

(A pokračování někdy příště :D :D :D )
Opti-Mystique
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Larone Larone | 8. září 2011 v 18:48 | Reagovat

Muhahaha, NEJLEPŠÍ!!! :D :D :D

2 Jitulka Jitulka | Web | 9. září 2011 v 17:48 | Reagovat

Super! :))

3 Katerria Katerria | Web | 13. září 2011 v 17:09 | Reagovat

xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
..... Ti nejmilejší a mému blogovému srdci nejbližší :3
..... Daniel ♥ - Bels - Maglaiz - Viollet - Elwin - Opica - ansvarcova - Iris - Vlasta
.....
.
.