na Blog.cz

Učím se jak divá. Nějak mi přišlo důležité vám to sdělit. Možná pro lepší pocit, abych si řekla, že je to vážně pravda.

Ač nematurant, stejně přichází to krušné a obávané období.

Příští týden je rodičák. A budou se rozdávat výplatní pásky s předpovědí známek na vysvědčení. Ach. Už jenom měsíc a kousek na to, abych na tom zapracovala. Ale vidím to bledě, letos asi poprvé nebudu mít vyznamenání - asi mi to nevyjde na počet dvojek :/ Hořké zklamání...

Ale stejně se učím, ještě stále je tu naděje.

Třeba to nějakým zázrakem vyjde... A já se pak budu cítit lépe.

A taky mě chytla tvořivá nálada. Ta, kterou jsem už tak dlouho postrádala. Problém je v tom, že přišla v tu nejnevhodnější možnou dobu. Ale zase... víkend už je blízko. Stačí se probít přívalem písemek a už je tady.

Ale ten se taky ponese v mírně školním duchu. Musím přečíst Maryšu od Mrštíků a Její pastorkyňu od Preissové. Jo a dočít Kašpar Lén Mstitel od Čapka-Choda (mimochodem, naturalista se nezapře, je to něco strašného).

Ale berme to všechno i pozitivně. Venku prší, je to krásný. Žádné horko, žádné slunko pálící do očí. Chlad a zataženo. Krásný.

A navíc ještě malý detail! Prázdniny se blíží - a s nimi i Rock for People a Trnkobraní. A než přijdou, možná se v červnu podívám do Prahy na Týden vědy na Jaderce ^^ Ano, nejspíš budu zase velice akční a stane se ze mě vědátor. Ale mysleme na budoucnost, tyhle všechny zkušenosti se mi můžou parádně hodit. A když jiného, budu se chvíli cítít vědátorsky a důležitě...

Den 18-ých narozenin se stále blíží, takže jsem pomalu začala rekapitulovat. A jak jinak, než čtením starých deníků, které si píšu už asi od 5. třídy. Občas nevěřícně kroutím hlavou and tím, jaká jsem byla naivní. Hloupá. Společenská. Optimistická. Hodně jsem se změnila... Zvlášť od těch hodně let zpátky. Nejvíc se ale bavím u éry, kdy jsem místo ,,V" psala ,,W" a podobně :D Jooo, i taková jsem byla!

A není nic lepšího, než si k tomu otevřít flašku červeného, pustit nějakou muziku a sem tam mrknout ven z okna, kde prší... Mám tohle počasí a část roku ráda :) Asi jsem jedna z mála, co se raduje, že už není takové teplo a že skluníčko nesvítí. Konečně!

Nesnáším, když náš počítač nezvládá tu spoustu úkonů, které po něm chci. Live přenos Česko-Rusko, live přenos Finsko-USA, live přenos tenisového finále v Madridu (Berdych-Federer), konverzaci přes Skype a načítání anglickcýh stránek o F1. No co je na tom tak těžkého? :D No, dobře. Možná toho chci příliš... :D

Potřebovala bych se pořádně vyspat. A vypít hektolitry zeleného čaje, abych do sebe napumpovala kofein.

Ale stejně posledních pár dní bylo parádně nadupaných. Zvláště včerejší třídní akce. Za těch 7 let, co na tento ústav chodíme, jsme se poprvé setkali jako třída mimoškolně. Asi na nás jde nostalgie - že už jen příští rok a všichni se rozlétneme do nejrůznějších univerzitních měst nebo i někam za kopečky (Ach, Finsko!).

Ale účast byla vážně slušná, na včerejší chlastačku došlo víc lidí než kolik normálně jezdívá na školní výlety nebo exkurze.

To kdyby věděla naše třídní... :D Mimochodem, spolužák měl o ní moc hezkou řeč při přípitku, ale asi by ji nechtěla slyšet :D

A když už jsem u školy... Zbytek tohoto týdne bude něco šíleného. Huuu.

Vůbec se mi nechce učit. Raději sedím u počítače nebo zírám do prádna než abych se na něco podívala...

... Třeba na optiku do fyziky. Novoromantismus do literatury. A nebo na endokrynní soustavu do biologie...

↑ Tohle je třeba zápis do biologie. Aneb, pojďme se učit! Ne, byla jsem stvořená pro kreslení havranů a stromů. Tečka!

A když už je řeč o stromu... Hromadí se mi v hlavě vjemy a myšlenky, které by možná mohly stvořit příběh. MŮJ příběh. prostě nějaký na delší dobu. Ale nechci to nijak uspěchat. Nechci, aby mi z toho vznikla nějaká prapodivná fantasmagorie, která by byla kýčovitá a nedávala smysl :D No... uvidíme.

Ale teď bych potřebovala pořádně dlouhou dobu klidu. Jenom já, ticho a hrnek čaje. Hmmm.

Mějte se famfárově, já jdu v ledničce hledat kapky do očí, protože mi to sluníčku venku vůbec nedělá dobře. Pořád mě pálí a zase mi v tom pravém praskla žilka, takže vypadám jak upír (pche!). Už by zase mohl být podzim...